MMORPG a chvilka poezie

ultima

„Massive(ly)-Multiplayer Online Role-Playing Game“ většinou volně přeloženo jako Hromadná Online hra na hrdiny i když to podle mě není moc přesný. Nemusíte se totiž stát zrovna hrdinou, klidně můžete být jenom řemeslník vyrábějící vybavení a věci pro ostatní. Tyto hry jsou oblíbené kvůli tomu, že proti vám nebo s vámi nehraje počítač nastavený na několik málo možných reakcí, ale další člověk, který se může rozhodnout pokaždý jinak a i komunikace s ním je úplně jiná než s počítačem co neumí myslet.


Taky hraju jednu z těchto her a právě nedávno byla v našem fantasy světě zvaném Endor vyhlášena správcem hlavní knihovny literární soutěž, které jsem se samozřejmě zúčastnil. Nakonec jsem nečekaně vyhrál první místo se svou básní se kterou se musím pochlubit. Předem doporučuji představit si svět podobný jako je Pán prstenů.


Mustang


Slunce zase vychází,

tohle věc je jistá.

Muž se doma prochází,

dnes stopovat se chystá.


Pomalu se obléká,

toulec se šípy si bere.

ak svého koně sedlá,

ze stáje ho vede.


Bránu města opouští

v sedle svého oře.

A teď zmizel v houští

blízko Endorského moře.


Už vidí první stopu,

tuhle dobře zná.

Slza v jeho oku,

štěstí znamená.


Pomalu se plíží,

na paseku vstupuje.

Už se k němu blíží,

paži vpřed natahuje.


Nabízí mu jablko,

vesele se usmívá.

Najednou se jeho oko

v bolestech zavírá.


Ve stínu tu čekal vrah,

stačili dvě rány.

Neměl žádný strach,

svědkem jsou mu vrány.


Bledý muž tu leží

bez šatů a věcí.

Vrah s lupem běží,

co mu nohy stačí.