A je to
Tak je to všechno za mnou. Několik dní napětí, kdy jsme postupně úspěšně i neúspěšně skládali maturitní zkoušku. Začali jsme pěkně v pondělí prvního června. Představili jsme se paní předsedkyni, rozložili na stůl chlebíčky, brambůrky, tyčinky, kremrole a další občerstvení a pustili jsme se do toho. První den jsem pouze sledoval spolužáky a nemohl jsem se dočkat nadcházejícího dne a svého velkého triumfu.
Na řadu jsem šel jako poslední z naší čtyřčlenné dopolední skupiny, takže jsem měl ráno čas si ještě rychle zopakovat nějaké to učivo. Přišlo první losování a já si vytáhl Ruchovce a Lumírovce, po patnácti minutové přípravě jsem usedl před porotu a spustil. Potom chvilka oddechu a šel jsem losovat znova, tentokrát angličtinu, z které jsem vylosoval housing a opět jsem usedl před porotu a spustil. Třetí na řadě byla matematika, z které jsem si vytáhl kružnici a kruh a místo sezení jsem tentokrát stál u tabule a předváděl, své vynikající znalosti. Na čtvrtý předmět jsme se museli přesunout do učebny informatiky. Na řade byl totiž AutoCAD. Tam jsem předvedl své skvělé schopnosti v kótování. Na závěr dne jsme se dozvěděli, že jsme všichni úspěšně zkoušku splnili.
Ve středu bylo na řadě ještě šest spolužáků a ve čtvrtek už jsme seděli v přednáškovém sále naší školy a vychutnávali tu slavnostní chvíli předávání maturitního vysvědčení. A protože se nám to tak povedlo, tak jsme to ještě ten den pořádně oslavili.
