Pískárna – Zlatka – Budějce
Škola začala. První týden už je za mnou a kvůli tomu všemu běhaní do školy ze školy, shánění všeho možného a podobně jsem se nedostal k tomu, abych napsal něco o tom, jak jsme byli na vodě. Fotky jsem ale přidal už dávno.
Sraz v 10:00 ve Vyšáku se nám ráno v 9:00 změnil na sraz na Pískárně v čas neurčitý. Dorazil jsem jako první a skoro hodinu jsem se mohl kochat probouzející se přírodou zahalenou v mlze, než dorazili ostatní. Kvůli nedostatku lodí jsme museli vytvořit pár dvoučlenných posádek. Já jsem vytvořil posádku s Jirkou a po kontrole teploty vody jsme se shodly na tom, že se opravdu nechceme moc namočit. Další dvoučlenná posádka byla Zdeňka s Neználkem. Zbylé posádky byly jednočlenné. Byl to Hodi, Pája sr. a Kírek.
Voda byla klidná, nikde ani živáčka. První překážka byl jez ve Větřní. Ten jsme všichni v pořádku překonali a pokračovali dál. Po další klidné cestě následoval jez u barevný skály, který jsme se s Jirkou rozhodli z bezpečnostních důvodů přenést. Jediný odvážlivci byli Pája sr. a Kírek. V krumlovským kempu jsme si dali malý odpočinek a posvačili jsme. Pak přišla řada několika jezů v Krumlově. První jel Jirka sám beze mě. Přes další jsme loď přetáhli na laně a až třetí jsme jeli normálně spolu. Zpočátku to vypadalo jako naprostá pohodička, pak se přede mnou objevila vysoká vlna, ve které jsem zmizel a za ní se opět vynořil. Přesto že jsme měli loď plnou vody, dokázali jsme se dostat k nejbližšímu břehu, kde jsme loď vylili, aby jsme mohli pokračovat. A poslední jez pod zámkem jsme přenesli všichni. Ke konci Krumlova jsme si dali další přestávku. Během dalšího úseku nás Jiřík poučil kde je jaký špic. Pod sedmým špicem jsme dokonce i zastavili, aby nám mohl Jirka ukázat, co příště vyleze. Vyrazili jsme dál a po krátké cestě jsme konečně dorazili do kempu ve Zlatce.
Začali jsme stavbou stanů. Potom jsme se vydali na dřevo, aby jsme si mohli udělat oheň a vzhledem k únavě jsme šli brzo spát. Druhý den jsme vyrazili už časně v jedenáct hodin. Cesta plynula rychle a za chvilku jsme byli u Dívčáku, kde jsme si dali svačinu. Další zastávka byla v Boršově a za chvilku už jsme byli v Budějcích. Na závěr u posledního jezu, kde jsme vystupovali nám ještě Pája sr. ukázal, jak se vystupuje z lodě za jízdy a tím se stal jediným účastníkem, který se za celé dva dny koupal.