Uragán a Sokolčí
Hned na začátku se objevilo pár komplikací a to s dopravou. Naštěstí si Pája půjčil Tankovo vozidlo, a tak jsme mohli v pátek v pět hodin vyrazit ještě s Neználkem z přeplněného parkoviště u Delvity směr Uragán. Chvilku po tom co jsme dorazili, přijeli i holky Verča, Evča, Denča s klíčema. Bohužel dívčí sraz v pět u Evči nestihli šunka, kečup a marmeláda, kteří zaspali, takže se výpravy nezúčastnili. Snad příště. Po odemčení srubu nám Evča předvedla zatopení v kamnech se třema sirkama. Ti hladoví povečeřeli. Zahráli jsme si karty. A i přes Pájovo výrazný zpěv jsme usnuli.
Sobota byla plná návštěv. Zahájil to Řízek, kterej se ráno objevil ve dveřích. Chvilku po něm dorazili Hodi, Řepa, Tank a tři vzduchovky. Po obědě si ještě přijeli s Pájou zakopat Fakír, Zdenka, Kíra, Pája, Jitka a psí doprovod. Zatím co první skupina vyrazila někam za pokladem, my jsme vyrazili na nedalekou zříceninu Sokolčí. Po návratu jsme našli už jenom Páju sedícího před zamčeným srubem. Po dlouhé cestě jsme si odpočinuli u střelby v sedě. Najedli jsme se. Hodi nás opustil a vrátil se domů a my jsme pokračovali už jenom v devítičlenné sestavě.
V neděli ráno už se toho moc nedělo. Řízek odjel jako první. Já jsem se vydal nakrmit dvojici labutí sídlících na rybníku. Nasnídali jsme se. Sbalili jsme se. Uklidili jsme. Naložili jsme věci do aut a vyrazili jsme domů.
Pár fotek jsem vám dal do alba.