Důkaz
Tak konečně se to povedlo. Konečně mam důkaz, že na moje krmítko občas zavítá nějaký ten ptačí návštěvník. Sice nevím co je to za druh ptáka, ale to nevadí. Hlavně že se nechal konečně nějaký ten ptáček vyfotit. Na krmítku už jsem taky viděl sojku, straku, sýkorku a vrabčáka. Všichni se ale báli a jak jsem se objevil s foťákem, tak rychle zmizeli.
Kap...kap...kap...
Stále prší. Stále kape. Stále jsem nezačal nosit deštník. Proč taky když jak fajn chodit v dešti a dopadají na vás kapky, pokud ovšem máte nějaký suchý cíl kam dorazit a když je to jenom deštík a ne stěny vody. Tak proč se tahat s věcí nebezpečnou pro ostatní chodce. Z mého krmítka pro ptáčky se stalo koupátko. Chtěl jsi jít vyfotit nějakou tu kapku, ale aby mi nezmokla technika, tak jsem radši fotil nějakou tu uměle vytvořenou kapku v suchu doma. Nedaří se a nedaří udělat nějakou pořádnou fotku. Aspoň na ukázku ta nejpovedenější fotka. A co dělat když venku pořád prší. Třeba si prohlížet fotky různých autorů na DIGIareně. I já tam mam profil a už taky dvě fotky, ale přezdívku neprozradím, musíte si mě najít podle fotek.
Já čekám...
Na fotce vidíte můj nový pohled z okna. Dnes jsem se pustil do rozsáhlé a technicky náročné stavby krmítka pro ptactvo pohybující se v okolí našeho domu. Po první úvaze vytvořit typické dřevěné krmítko, obvykle obdélníkového tvaru jsem se rozhodnul pro jednoduší variantu. Stačilo vzít plastovou misku z pod květináče udělat do ní čtyři díry a přidrátovat jí na větev přímo před okno. Sice jsem myslel že se k větvi dostanu po stromě, ale žebřík se ukázal jako lepší řešení. Takže teď už sedím za oknem a vyhlížím první návštěvníky.
