Rádio
Chcete poslouchat rádio a už vás nebaví stále ty samé stanice. V tom případě si můžete vybrat některé z tisíců rádií vysílajících přes internet. Já například poslouchám BBC Radio 2.
Aby se mi to lépe poslouchalo pořídil jsem si nová sluchátka a ne jen tak nějaká. Po náročném průzkumu jsem se rozhodl pro Sennheiser HD 201. Původně jsem měl v úmyslu zakoupit je v melodiecb.cz, protože okolo jejich obchodu chodím každý den, ale jak se ukázalo, tak označení skladem pro ně znamená něco jiného než pro mě a týden se mi čekat nechtělo. Proto jsem využil služeb czc.cz a sluchátka jsem měl do druhého dne a za lepší cenu.
Exit
Když už jsem byl na té Šumavě, tak jsem doufal alespoň ve fotku rysa nebo aktivisty přivázaného ke stromu. Bohužel mi štěstí nepřálo. Abych tedy neodjel s prázdnou, vyfotil jsem si při odjezdu šipku na parkovišti.
Prázdniny v plném proudu
To znamená, že jsem jako obvykle začal pracovat na nové podobě stránek. Tedy vlastně jenom na úpravě kódu, který se uživatelů netýká. I když tentokrát možná budou ty změny trochu vidět i navenek.
Začal jsem se totiž učit pracovat s Nette frameworkem . Ukázalo se, že je to velice užitečný nástroj. Úžasně to ulehčuje a urychluje vytváření stránek. Tedy za předpokladu znalosti práce s ním. V mém případě to zatím vypadá tak, že se hodiny a hodiny snažím přijít na správný postup. Buďto za pomoci příšerný dokumentace a nebo prohledáváním hromady diskuzí na fórech. Pokud se mi to tedy všechno povede, tak se můžete těšit na zajímavé úpravy a změny.
Sice ještě není konec měsíce, ale jak všude vidím články o tom jak poslední film Harryho Pottera trhá rekordy v návštěvnosti, tak se musím podělit o nějakou tu kritiku.
Upozorňovat na to, jak nějaká postava použije v určité situaci určité kouzlu a o pět minut později hledá řešení stejné situace, jako kdyby to kouzlo neexistovalo asi nemá cenu, to je prostě nedokonalost příběhů, ve kterých se kouzla vyskytují a objevují se ve všech dílech Harryho Pottera. Ovšem to, jak se podařilo několik napjatých scén zkazit nějakým podprůměrným vtípkem je opravdu neuvěřitelný. A těch pět minut na konci. To už byl jenom špatný vtip. Přes všechny nedostatky to byl jeden z nejpovedenějších dílů i když asi ne ten nejlepší. Také se potvrdilo, co jsem si myslel. Rozdělení filmu na dvě části byl nesmysl s úmyslem vydělat. Mohl to být jeden pěkný film.
Jsem bez zubů
Tedy jenom bez těch dvou, který jsem měl navíc. Místo nich mam teď v puse dvě velký díry a spoustu stehů. Byl to ovšem nevšední zážitek. Aspoň ta část kdy jsem byl při vědomí.
Napřed jsem počkal na pokoji až na mě přišla řada. To byla ještě nuda. Pak už jsem ale ležel na operačním stole měl jsem na sobě nalepený nějaký senzory a v ruce zapíchnutou jehlu. V tuto chvíli přišel pan anesteziolog abych ještě podepsal souhlas s celkovou anestézií, což mi připomnělo scénu z jednoho pěkného videoklipu (2:22), přesně tak to vypadalo. Potom mi řekl, že teď usnu. Sice jsem se snažil udržet oči otevřený, ale opravdu se to nedá. Následovalo něco o čem nevím a co je popsaný v operačním protokolu hromadou cizích, nesrozumitelných slov a co trvalo 44 minut.
Nakonec jsem se začal probouzet. Nejdřív jsem začal vnímat nějaký hlas, potom jsem si uvědomil, že dělám to co mi ten hlas říká. Pak přišlo uvědomění si jednotlivých částí těla a toho, že jsem zřejmě v nemocnici a po operaci. Jako poslední jsem začal viděl i když pěknou chvilku trvalo než jsem dokázal zaostřit. Ještě jsem si pár hodin poležel na pokoji a pak už hurá domu.