Podzimní...

Kaštan. Kaštan.

Netopýr

To si takhle jednou normálně ležím ve své posteli a spím. Když tu najednou mě v jednu hodinu ráno probudí divný zvuk. Napřed jsem si myslel, že je to jenom nějaká velká můra, ale po důkladnějším poslechu byla poznat trochu větší velikost a zvuk kožnatých křídel. Rozsvítil jsem tedy světlo a spatřil toho tvora jak krouží mým pokojem a nabírá na rychlosti. Žádný drobeček to tedy nebyl. Vzhledem k pozdní hodině jsem se akorát odebral do jiné postele ve vedlejším pokoji.

Netopýr.

Ráno jsem opatrně vstoupil do pokoje a začal hledat. Vetřelec byl během chvilky nalezen jak visí za skříní. Odsunout skříň a chytit ho se úplně nepovedlo, takže to skončilo tak, že si zalezl hluboko pod skříň. Připravil jsem tedy past a počkal na večer. Hned po západu slunce se netopýr vydal na cestu rovnou do mé připravené krabice a v ní pak hned ven. Venku stačilo odklopit víko a okamžitě odstartoval pryč do tmy.

Tábor

Jako každý rok, tak i letos jsem vyrazil navštívit účastníky letního tábora, který se tentokrát odehrával kousek od Čeřína a jako každý rok byli všichni šťastný, že mě zase vidí.

 

Svůj pobyt jsem si však musel řádně odpracovat dvěma kládami dřeva denně. Dále jsem samozřejmě zastal i spoustu jiné práce. Například odborná asistence v kuchyni, rozdělávání a udržovaní ohně, hraní her s dětmi nebo opalování se na sluníčku.

 

Jako každý rok to uteklo neskutečně rychle a jako každý rok se těším na ten další. Pro představu jak to vypadalo tu mám pár fotek. Obzvlášť povedená je tahle ropucha, kterou jsme potkali na jednodenním přežití.

Ropucha.

Čištění větráčku u notebooku

Před několika dny začal větráček mého notebooku MSI ex620x vydávat prapodivné a velmi hlasité zvuky. Po pár úvahách jsem se nakonec rozhodl, že nezbývá nic jiného něž ho rozebrat a zkusit vyčistit. Pro tento úkol jsem si zakoupil teplovodivou pastu, protože bylo zapotřebí odmontovat všechno chlazení abych se k větráčku dostal. Proto bylo potřeba všude nanést novou pastu. Jako další jsem zakoupil stlačený vzduch na ofukování. Později se ukázalo, že to nemá žádný velký účinek, takže jsem ho nepoužíval.

Sundání krytu.

Začal jsem odmontováním krytu. Všude bylo krásně čisto, akorát ve větráčku byl vidět prach.

Odmontované chlazení.

Pak jsem odmontoval chlazení. Je to spousta částí, který jsou pevně spojený a tak tvoří jeden celek. Na dotykových plochách je vidět stará pasta. Tu bylo potřeba setřít a namazat novou. Stará pasta už byla zatuhlá a při montáži zpět by na sebe plochy nemusely dosednou natěsno.

Notebook bez chlazení.

Uvnitř notebooku jsem odsál trochu prachu na místě kde byl větráček. Bylo taky potřeby otřít starou pastu z dotykový plochy procesoru a ostatních chlazených součástek.

Větráček.

Jako poslední jsem rozmontoval samotný větráček, který se skládá ze dvou částí. Bylo v něm jenom pár chuchvalců prachu a jeden namotaný vlas. Tady jsem pro čištění použil štětec a všechno jsem ometl. Pak jsem ještě větráček promazal vazelínou a bylo hotovo.


Následně jsem zase smontoval všechno dohromady. Pak přišel zásadní okamžik a to jestli se větráček po mém zásahu vůbec rozběhne. Kupodivu jsem asi udělal všechno správně a větráček se opravdu rozběhl a běží krásně potichu. Až tak potichu, že pořád kontroluji jestli se opravdu točí. Na takový ticho nejsem zvyklej.

Hokkaido, 7. díl: Růst

Dýně si stále pěkně rostou, jenom těch plodů je nějak málo.

hokkaido09

hokkaido10