Jsem bez zubů
Tedy jenom bez těch dvou, který jsem měl navíc. Místo nich mam teď v puse dvě velký díry a spoustu stehů. Byl to ovšem nevšední zážitek. Aspoň ta část kdy jsem byl při vědomí.
Napřed jsem počkal na pokoji až na mě přišla řada. To byla ještě nuda. Pak už jsem ale ležel na operačním stole měl jsem na sobě nalepený nějaký senzory a v ruce zapíchnutou jehlu. V tuto chvíli přišel pan anesteziolog abych ještě podepsal souhlas s celkovou anestézií, což mi připomnělo scénu z jednoho pěkného videoklipu (2:22), přesně tak to vypadalo. Potom mi řekl, že teď usnu. Sice jsem se snažil udržet oči otevřený, ale opravdu se to nedá. Následovalo něco o čem nevím a co je popsaný v operačním protokolu hromadou cizích, nesrozumitelných slov a co trvalo 44 minut.
Nakonec jsem se začal probouzet. Nejdřív jsem začal vnímat nějaký hlas, potom jsem si uvědomil, že dělám to co mi ten hlas říká. Pak přišlo uvědomění si jednotlivých částí těla a toho, že jsem zřejmě v nemocnici a po operaci. Jako poslední jsem začal viděl i když pěknou chvilku trvalo než jsem dokázal zaostřit. Ještě jsem si pár hodin poležel na pokoji a pak už hurá domu.
Jak jsem na tom se čtením
Už je to skoro tři měsíce co jsem šťastným vlastníkem čtečky elektronických knih Kindle. Za tu dobu jsem přečetl devět knih a zhruba 60% knihy desáté. To mi připadá jako docela dobrý výsledek. Zatím jsem se začetl především do úžasné Úžasné Zeměplochy od Terryho Pratchetta a to především do těch knih ve kterých se vyskytuje Městská hlídka. Členem hlídky je totiž úžasný kapitán Karotka Rudykopalsson.
Další zkušenosti s Kindlem
Ze začátku jsem si sice vyzkoušel všechny jeho schopnosti, ale nakonec ho nepoužívám k ničemu jinému než ke čtení. Piškvorky mě přestali bavit po desátý výhře. Ono si totiž stačí zapamatovat jeden postup jak vyhrát a ten používat pořád dokola. Na takový ty věci jako přehrávání hudby, internet a hledání min je zase pohodlnější notebook. Tím už na Kindl zbývá jenom to čtení. Ale díky tomu, že se neplýtvá baterie na ty ostatní věci, mi vydrží přibližně na dvě knížky, což je asi tak dva až tři týdny.
Filmový květen
Trolljegeren – Takový normální horor, na který se dá koukat, protože tam netečou litry a litry krve. Nejzábavnější je, že trollové žerou křesťany, který dokážou dobře vycítit. Jinak jsou trollové opravdu pěkný stvoření.
Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna – Kapitán Sparrow je skvělý jako vždycky, ale bez Willa a Elizabeth už to není ono a nové postavy je nedokázaly, tak dobře nahradit. Ani příběh není tentokrát, tak zamotaný a tak zábavný.
Rychle a zběsile 5 – V několika komentářích jsem se dočetl, že jde o nejlepší díl série. V tom případě je dobře, že jsem ty předešlí neviděl, protože něco horšího se už jenom těžko představuje. Přišlo mi to jako pokus o napodobení filmů typu Dannyho parťáci, ale byla to spíš parodie.
Thor – Nevím jak to přesně popsat. Bylo to zajímavý a pěkný, ale takový obyčejný a jednoduchý. Taková zajímavá podívaná na kterou jsem hned zapomněl a nepřemýšlel nad tím o čem to bylo.
Last Night – Tady není ani co popisovat. Prostě devadesát minut nudy.
